|
|
Vliv pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů.
RAJCHOTOVÁ, Adéla
Cílem práce je zjistit, jaké dopady měla pandemie Covid-19 na sociální kontakty u seniorů. Zjišťováno bylo i to, v jakých intervalech se mohli senioři v rámci pobytového zařízení setkávat. Zajímalo nás také, jak často měli senioři z pobytových zařízení kontakt se svou rodinou a se svými známými. Výzkumná část byla zpracována kvalitativním šetřením a realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů s 8 komunikačními partnery, kterými byli senioři v domově pro seniory v Centru sociální pomoci Vodňany. Komunikační partneři byli vybráni za základě metody prostého záměrného výběru, a tudíž všichni splňovali předem stanovená kritéria, aby výzkumný soubor byl v souladu se záměrem bakalářské práce. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování. Vytvořené kódy byly následně rozděleny do určitých kategorií. Těchto kategorií vzniklo 8, z toho jedna má 3 podkategorie. Pro přehlednost jsou v některých částech výzkumné časti přiloženy obrázky se schématem. Na základě výzkumu této bakalářské práce bylo zjištěno, že pandemie Covid-19 ovlivnila sociální kontakty u seniorů, a docházelo tak na určitou dobu k sociální izolaci těchto osob. Značně omezen byl i kontakt s rodinou, který byl nahrazen zejména pomocí telefonické komunikace, která ovšem seniorům neposkytla tak plnohodnotný přínos, jako osobní kontakt. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro veřejnost, ale i pro sociální pracovníky v domovech pro seniory, aby ukázala, jak důležité sociální kontakty pro seniory jsou.
|
|
|
Sociální kontakty v časech covid-19
Pertold, Filip ; Lichard, T.
Rychlost šíření epidemie je do značné míry ovlivněna počtem mezilidských kontaktů. Pomocí dat “Život během pandemie” analyzujeme vývoj počtu kontaktů během roku 2020. Počet kontaktů vykazovaných v sociologickém šetření je silně\nkorelovaný jak s číslem R (reprodukčním číslem), tak s objektivním měřením aktivity v Google mobility reportu. Základní cíl této analýzy je ukázat, jak je počet kontaktů svázán s reportovanými aktivitami, které jsou přímo nebo nepřímo ovlivňovány vládními opatřeními.
|
|
|
"Strategie přežití" dlouhodobě nezaměstnaných absolventů středních odborných škol v Praze: kvalitativní studie
Antoňová, Tereza ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Autorka bakalářské práce se zabývá strategiemi dlouhodobě nezaměstnaných absolventů středních odborných škol v Praze. Jelikož jsou strategie ovlivněny vnímáním statusu nezaměstnaného a reakcí sociálních sítí, jsou také součástí práce. Výzkum vychází z odborné literatury zabývající se nezaměstnanými a jejich strategiemi v oblastech: hledání práce, finance a volný čas. Autorka se inspirovala především Kulturami nezaměstnanosti nizozemských sociologů Engbersena, Schuyta a Timmera. V rámci kvalitativního výzkumu proběhlo 10 polo-strukturovaných rozhovorů. Z výsledků výzkumu vychází, že absolventi jsou svou nezaměstnaností zasaženi ve vztahu ke statusu, který si připisují. Ve chvílích, kdy rodina není oporou, nacházejí porozumění spíše u přátel. Strategie nezaměstnaných absolventů jsou v některých bodech velmi podobné se strategiemi ostatních nezaměstnaných skupin. Finančně jsou ale zcela odkázáni na své sociální sítě, neboť sami nemají nárok na sociální podporu. Při hledání přivýdělků byly shledány sociální sítě také jako neefektivnější. Struktura času není u nezaměstnaných absolventů dle výpovědí ohrožena.
|
|
|
Sociální kontakty seniorů nad 70 let
BABORÁKOVÁ, Kateřina
Ve své diplomové práci se zaměřuji na kvalitu a četnost sociálních kontaktů seniorů nad 70 let. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, kde se věnuji pojmům stáří a stárnutí, demografickému stárnutí dnešní populace, změnám podmíněným stářím, potřebám seniorů, sociálně-psychologickým aspektům ve stáří, sociálnímu významu stáří a důležitosti smyslu života lidí v seniorském věku. V neposlední řadě jsem se v této části zaměřila na péči o seniory a sociální zabezpečení. Druhá část je praktická. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké předpoklady mají senioři nad 70 let pro navazování sociálních kontaktů a vztahů, jak četné a kvalitní vztahy mají ve svém okolí a jak jsou s nimi spokojení. Výsledky jsem porovnávala ve třech různých prostředích, v kterých senioři žijí. K dosažení stanovených cílů jsem si zvolila kvalitativní výzkum. Ten se skládal ze tří částí - identifikačních otázek, otázek dle škály WHO DAS II a otevřených otázek. Základní soubor tvořilo třicet seniorů ve věku od 70 - 85 let. Respondenty jsem oslovila ve třech různých prostředích - v přirozeném prostředí, v domě s pečovatelskou službou a domově pro seniory. Výsledky výzkumu prokázaly, že sociální kontakty velmi ovlivňuje funkčnost rodiny a přátelské vztahy. Senior, který ztratí svého životního partnera, často ztrácí společně s ním i řadu sociálních kontaktů. Může dojít až k sociální izolaci, která výrazně ovlivňuje i zdravotní stav jedince. Starší lidé jsou také málo informovaní o příležitostech k navazování sociálních kontaktů a to negativně ovlivňuje jejich začleňování do společnosti.
|
host ::
RSS.